Divadelní Flora si byla v posledních letech velice vědoma své souvztažnosti k okolnímu ˗ politickému světu a obecně tento brechtovsky politický aspekt divadla zdůrazňovala. Níže budou proto akcentovány asociace se současnými světovými událostmi, společenské přesahy nebo souvislosti s celkovým olomoucko-česko-zahraničním divadelním kontextem. Pro čtenářstvo ne-olomoucké, ba ani české, je záhodno začátku reflexe dvacátého sedmého ročníku Divadelní Flory Olomouc (také 27DF, jde o zaužívanou zkratku) uvést pár kulturních reálií.

Olomoucká umělecká scéna má každý rok dva zásadní milníky. Jsou jimi festivaly Academia Film Olomouc a Divadelní Flora Olomouc. Oba festivaly se odehrávají v čase rozkvétajícího jara, kdy jsou uličky historického centra o něco malebnější, kdy po dlažebních kostkách poletují růžové lístky sakur a všeobecně je tu pěkně a útulně. Program 27DF zastřešovalo motto „volnost“. Taky „свобода-Freiheit-wolność-volnost“, jak zaznívalo v úvodní znělce ...

ešte nemáte predplatné?